Martin Hybler (*1977): Vůně vyhaslých stínů op. 14 | přednesová skladba pro kytaru
Cyklická kompozice se 7 větami
Skladba je charakteristická svou nekytarovou sazbou a použitím moderních efektů (např. slide). Představuje vhodný koncertní kus pro technicky i muzikantsky zdatné hráče.
• předmluva, poznámky k interpretaci a autorův dík jsou přeložené do němčiny a angličtiny
• formát 23,5 x 31 cm, 16 stran, sešitová brožura
Martin Hybler: Vůně vyhaslých stínů op. 14 | v provedení kytaristy Josefa Mazana (odkaz na YouTube kanál interpreta)
OBSAH:
Poznámky k interpretaci
I. Larghetto
II. Andante
III. Slide
IV. Tranquillo
V. Allegro risoluto
VI. Moderato
VII. Larghetto
Předmluva:
Skladatel Martin Hybler (1977) je absolventem pražské konzervatoře, kde studoval kompozici u Bohuslava Řehoře. V současné době pokračuje ve studiu skladby na Akademii múzických umění v Praze ve třídě profesora Václava Riedlbaucha, a též se vzdělává v dirigentském oboru na pražské konzervatoři. Jeho tvůrčí uplatnění zasahuje převážně do oblasti vážné hudby. Píše skladby nejrůznějšího nástrojového seskupení, určené jak pro koncertní pódia, tak i hudbu scénickou. V roce 2000 se jako nejmladší autor účastnil 55. ročníku festivalu Pražské jaro, kde zazněla v premiéře jeho skladba Vzpomínání, pocta Zdeňku Fibichovi pro smyčcový orchestr.
Skladba Vůně vyhaslých stínů pro sólovou kytaru vznikla na podzim 1999 a je intimním vyznáním víry v koloběh života a s ním související pomíjivost. Cyklická kompozice obsahuje sedm krátkých vět, z nichž každá tvoří variaci, jiný úhel pohledu na již zmíněné mimohudební téma. Charakter hudby je statický až meditativní s výjimkou páté věty, ve které jsou proti sobě postaveny dva kontrastní elementy (sforzatové akordové nárazy proti ostinátnímu pohybu znějícímu ve slabé dynamice a pizzicato), které tu představují vnitřní souboj člověka s nezadržitelností toku času.
Můj dík patří všem skladatelům, kteří mě do dnešního dne vedli, především však prof. Václavu Riedlbauchovi, se kterým jsem skladbu konzultoval. Chtěl bych též poděkovat Štěpánu Matějkovi, kytaristovi, který skladbu premiéroval a zrevidoval, a proto právě jemu patří mé věnování.
Martin Hybler