Bernd Radetzki: Hussinetz - Husinec - Gęsiniec 1749-2013| pobělohorský exil Pohled do dějin vesnice v dolnoslezském okrese Strehlen - Strzelin (Střelín). V německém, českém a polském jazyce. • život českých exulantů, kteří v roce 1749 založili obec Husinec (dnes Gęsiniec) a jejichž potomci tam žili téměř 200 let. V důsledku 2. světové války museli opustit svou ves. • překlad do češtiny: JUDr. Pavel Jelínek
• překlad do polštiny /opracowanie w języku polskim: Irena Woźnicka • obsahuje ilustrace, mapy a fotografie Nakladatel: Exulant, z. s.
Rok vydání: 2016 Formát: A5, 160 stran
Z autorovy předmluvy V roce 2011 jsem v Německu vydal knihu, v níž jsou podrobně popsány osudy slezské obce Husinec. Vyšla pod názvem:
Bernd Radetzki: Zu Hause in Hussinetz - Friedrichstein - Gęsiniec. 270 Jahre (1741-2011) Sehnen und Traenen. Ein Beitrag zur Geschichte und Entwicklung der boehmisch-reformierten Kirchengemeinde im niederschlesischen Kreis Strehlen - Strzelin, Preussler - Verlag, 500 stran.
V ní jsou popsány všechny zdroje a vyobrazení. Poté se na mne obraceli mnozí čtenáři s návrhy, abych z ní sestavil výtah ve třech jazycích, aby si i čtenáři v Čechách a v Polsku mohli přečíst nejdůležitější části textu.
Pak jsem musel nalézt překladatele. Bylo nutno rezignovat na doslovný překlad německého textu. Můj obzvláštní dík tudíž patří paní Ireně Woźnické z Polska a panu Dr. Pavlu Jelínkovi z České republiky! Bez jejich spolupráce by nedošlo k vydání této knihy.
Bernd Radetzki
Knihu vydal spolek Exulant, který sdružuje jak potomky pobělohorských exulantů, tak zájemce o tuto část našich dějin.
OBSAH: K obsahu a úvod do tématu Husince
I. Pronásledování a emigrace
II. Minsterberk do roku 1749
III. Nabídka ze Střelína
IV. První osídlenci v Husinci
V. Budování a organizace sboru
VI. Práce a obživa
VII. Další obce, které založili Češi
VIII. Kazatelé, kostel a hřbitov
IX. Situace ke konci II. světové války
X. Další vývoj v letech 1945 až 2013
O pobělohorských exulantech
"Čeští a moravští exulanti, kteří opouštěli své domovy a vydávali se do nejistoty v cizině, museli počítat s podstatně skrovnějšími hmotnými životními podmínkami, často dokonce s velikou bídou. Pobělohorští exulanti naráželi v cizině při své příslovečné bídě na různé předsudky a nevraživosti, než vcelku prosluli svou pracovitostí a vynalézavostí. Vedle slavných mužů, jako byl učitel národů Jan Amos Komenský, autor jednoho z nejoblíbenějších zpěvníků Cithary sanctorum Jiří Třanovský a obdivovaný grafik Václav Hollar nebo malíř Jan Kupecký, stojí dlouhá řada významných exulantů a jejich potomků, kteří museli žít v cizích zemích."
Edita Štěříková, cit. z: Stručně o pobělohorských exulantech
