Štěříková Edita: O kolonistech v exulantské kolonii Friedrichův Hradec v pruském Slezsku

Dostupnost Odešleme do 5 dnů
Můžeme doručit do:
6.6.2024
Kód: KA 118
260 Kč
Štěříková Edita: O kolonistech v exulantské kolonii Friedrichův Hradec v pruském Slezsku

Edita Štěříková (*1937): O kolonistech v exulantské kolonii Friedrichův Hradec v pruském Slezsku | pobělohorský exil
Dějiny exulantské kolonie Friedrichův Hradec založené v roce 1752 v krašejovském lese na podkladě starších pozemkových knih
• bližší informace o životě exulantské obce po stránce hospodářské a demografické
Nakladatel: Kalich
Rok vydání: 2017
Formát: 17 × 24 cm, 256 stran, brožovaná vazba
ISBN 978-80-7017-245-2

O historii exulantské kolonie Friedrichův Hradec (založené v roce 1752 v krašejovském lese) už historička Edita Štěříková v různých souvislostech psala, např. v dnes již rozebrané monografii Pozváni do Slezska. Podnětem ke vzniku této drobnější monografie bylo zpřístupnění starších pozemkových knih Friedrichova Hradce. Tyto knihy jsou i zajímavým pramenem genealogickým a umožňují nám o něco bližší pohledy do života exulantské obce po stránce hospodářské a demografické, především však vhledy do života hradeckých hospodářů.

O historičce Editě Štěříkové
Prom. hist. Edita Štěříková (*1937) je česká vědecká pracovnice zabývající se problematikou exilu a pobělohorských exulantů a emeritní archivářka Evangelické církve hessensko-nassavské. Od roku 1969 žije v Německu. V roce 2003 jí byla udělena Evangelickou teologickou fakultou UK Medaile J. A. Komenského. Je čestnou členkou spolku Exulant, který ji v roce 2017 rovněž udělil cenu Jana Amose Komenského Orbis terrarum. Je autorkou mnoha knih a odborných článků.

Obecně o pobělohorských exulantech
„Čeští a moravští exulanti, kteří opouštěli své domovy a vydávali se do nejistoty v cizině, museli počítat s podstatně skrovnějšími hmotnými životními podmínkami, často dokonce s velikou bídou. Pobělohorští exulanti naráželi v cizině při své příslovečné bídě na různé předsudky a nevraživosti, než vcelku prosluli svou pracovitostí a vynalézavostí. Vedle slavných mužů, jako byl učitel národů Jan Amos Komenský, autor jednoho z nejoblíbenějších zpěvníků Cithary sanctorum Jiří Třanovský a obdivovaný grafik Václav Hollar nebo malíř Jan Kupecký, stojí dlouhá řada významných exulantů a jejich potomků, kteří museli žít v cizích zemích.“
Edita Štěříková, cit. z: Stručně o pobělohorských exulantech