Štěříková Edita: Jednota bratrská v Lešně

Dostupnost Skladem
Můžeme doručit do:
3.6.2024
Kód: EX 106
150 Kč
Štěříková Edita: Jednota bratrská v Lešně

Edita Štěříková (*1937): Jednota bratrská v Lešně | pobělohorský exil
Texty dvou historiček - Edita Štěříková: "Jednota bratrská v Lešně", Jolanta Dworzaczkowa: "Počátky polské větve Jednoty českých bratří"
• obsahuje ilustrace, podobizny a fotoalbum
Nakladatel: Exulant, z. s.
Rok vydání: 2012
Formát: 21 × 15 cm, 77 stran, brožovaná vazba
ISBN 978-80-905318-0-2

Publikace Jednota bratrská v Lešně obsahuje příspěvky dvou historiček. Česká historička Edita Štěříková je autorkou textu „Jednota bratrská v Lešně“ a polská autorka Jolanta Dworzaczkowa (1923-2017) napsala „Počátky polské větve Jednoty českých bratří“.

Publikace obsahuje řadu ilustrací, podobizen apod., jež popisují vedle života polské Jednoty bratrské též „velkou historii“ v Polsku a v Evropě. Autorem popularizujících popisků je Josef Čáp, člen výboru spolku Exulant.

Závěrečné fotoalbum dokumentuje častou spolupráci spolku Exulant se zastupiteli města Lešna.

O historičce Editě Štěříkové
Prom. hist. Edita Štěříková (*1937) je česká vědecká pracovnice zabývající se problematikou exilu a pobělohorských exulantů a emeritní archivářka Evangelické církve hessensko-nassavské. Od roku 1969 žije v Německu. V roce 2003 jí byla udělena Evangelickou teologickou fakultou UK Medaile J. A. Komenského. Je čestnou členkou spolku Exulant, který ji v roce 2017 rovněž udělil cenu Jana Amose Komenského Orbis terrarum. Je autorkou mnoha knih a odborných článků.

Obecně o pobělohorských exulantech
„Čeští a moravští exulanti, kteří opouštěli své domovy a vydávali se do nejistoty v cizině, museli počítat s podstatně skrovnějšími hmotnými životními podmínkami, často dokonce s velikou bídou. Pobělohorští exulanti naráželi v cizině při své příslovečné bídě na různé předsudky a nevraživosti, než vcelku prosluli svou pracovitostí a vynalézavostí. Vedle slavných mužů, jako byl učitel národů Jan Amos Komenský, autor jednoho z nejoblíbenějších zpěvníků Cithary sanctorum Jiří Třanovský a obdivovaný grafik Václav Hollar nebo malíř Jan Kupecký, stojí dlouhá řada významných exulantů a jejich potomků, kteří museli žít v cizích zemích.“
Edita Štěříková, cit. z: Stručně o pobělohorských exulantech

Exulantská růže